Třetí sobota v měsíci již sedm let pro děti ze školní družiny znamená sejít se v deset hodin na baště, něco si vyrobit, uvařit si oběd a ve čtrnáct hodin být připraveni na téměř dvouhodinovou vlastivědnou vycházku s děvčaty z Husitského muzea.

Listopadová sobota byla krásně prosluněná, i když vítr foukal chladný. Teple oblečeni jsme se vydali na Blanické předměstí. Paní Gábina pro dětskou část Sobotníků měla připravenou bojovku. Ulice, kterými procházeli, hledali na mapce a pak vše spojovali. Paní Gábina ukázala dětem, že každá ulice má svoji historii. Ulice v první části předměstí dostala jména po několika pánech, kteří se do historie zapsali jako organizátoři druhé defenestrace v roce 1648. Tato část se dětem líbila, protože je moc zajímalo, jak to s každým „rebelem“ dopadlo. Protože všem byla již zima, zašli jsme se rozehřát nad hrnkem čaje a svačinou do hospůdky. Den byl moc hezký. Děkuji Gábině i dětem.

Okurčák nebo ušák a možná, že má i jiné přezdívky, prostě škvor. Podle pověsti dokáže svými „nůžkami“ proštípnout ušní bubínek, ale to je „jedna paní povídala“. Co je ale fakt, strašně rád si pochutnává na mšicích, které tak často trápí spoustu rostlinek nejen na zahrádkách. Aby pro ně byla zima přijatelnější, požádala nás paní Ing. Šišková z botanické zahrady o pomoc. Ve čtvrtek se pak osmnáct dětí ze školní družiny z Klášteráku pustilo v teple pracovny do vyrábění domečků pro škvory. Keramické květináče děti namalovaly podle své fantazie, provázek se zarážkou protáhly otvorem a pak je naplnily slámou a překryly pletivem. Drátkem upevnily pletivo a nakonec si každý svůj domek odnesl do přírodní zahrady, kde  našel to pravé místo. Odpoledne si děti moc užily a věřím, že domečky najdou své nájemníky. Děkuji paní Ing. Šiškové, že nás oslovila a my jsme mohli vyzkoušet něco nového.

V září nás na baště navštívil pan Kodad, lesní pedagog. Vysvětlil dětem důležitost sběru žaludů a kaštanů. Povídal i o životě zvířátek v zimě a o tom, jak myslivci chodí ke krmelcům, zásypům a dobroty od dětí dávkují, aby si zvířátka pochutnávala celou zimu. Děti se vyptávaly, ale nejvíce se jim líbilo, když si mohly pohladit vystavené exponáty, které s sebou pan Kodad přinesl.

Celý říjen nosily děti žaludy a kaštany pro čtyři myslivecká sdružení. V listopadu se dozvěděly, jak byly pilné. Musím říci, že díky tomu, že byl tzv. semenný rok, doufala jsem, že pokoříme rekord, který je 4,5 tuny. Nepodařilo se. Necelé 2 tuny sesbíralo 63 sběračů. Škoda. Všichni se dozvěděli, na jakém místě skončili a odnesli si odměny. V odděleních si pak pochutnali na dortech. Putovní pohár zůstal v I. oddělení.

Věřím, že za rok bude větší elán, a že se rekordu přiblížíme.

IMG 3300

      I.oddělení ŠD  2. a 4. A      
07.11.2018 třída   Vyhlášení sběru žaludů a kaštanů   13:30 - 15:00 hod.
07.11.2018 knihovna   Vesmírný Tábor   17:45 - 19:15 hod.
15.11.2018 botanka   Výroba domečků pro škvory   13:15 - 15:45 hod.
17.11.2018 Bašta-město   Sobotníci- jména ulic na Blanickém předměstí    60 Kč 10:00 - 17:00 hod.
22.11.2018 třída   Návštěva včelaře   13:15 - 14:30 hod.
23.11.2018 kino   Pat a Mat:Zimní radovánky 120 Kč 17:00 - 19:15 hod.
28.11.2018 knihovna   Vyhlášení výsledků literární soutěže   13:30 - 15:45 hod.
30.11.2018 kino   Čertí brko 130 Kč 17:00 - 19:15 hod.
30.11.2018 Bašta   Saní na baště                                                           100 Kč 20:00 - 15:00 hod.
01.12.2018 knihovna   Den s dětskou knihou   10:00 - 13:00 hod.
02.12.2018 Palcát   Vánoční vystoupení   10:00 - 14:00 hod.

V říjnu jsme využili nabídky Městské knihovny na dvě odpoledne.

Při první návštěvě děti zhlédly dva krátké dokumenty a pak si o všem, co viděly, povídaly s Věrkou.

Odpoledne v duchu „ Jak to bylo před sto lety“ pokračovalo doplňovačkou. Děti pracovaly ve skupinkách a dařilo se jim docela dobře. Vyvrcholením odpoledne bylo namalování „vlastní“ vlajky. Někdo si opravdu namaloval svoji, ale většina vytvořila vlajku, jak ji známe.

Poslední říjnový den měl zajímavý název: „Kočkoidní odpoledne“. Všichni se na odpoledne těšili. S Věrkou si děti nejprve vyprávěly o zážitcích, které mají s kočkami. Děvčata pro ně měla připravenou hru: „ Kočičí bingo“. Šest trojic bojovalo proti sobě. Vyhrála děvčata, která nasbírala sedm vítězství. Když z Týna nad Vltavou dorazila paní Veronika, seděly děti jako pěny a poslouchaly nejen, jak vznikl kočičí útulek a co všechno je práce kolem, ale nejvíce je zaujaly samotné kočičí příběhy.

Jako pokaždé odpoledne v knihovně uteklo jako voda. Děti domů neodcházely s prázdnou, každý si vytáhl obálku s překvapením.